REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244

ze dne 10. června 1999

Výňatky z rezoluce

Rada bezpečnosti…

„je odhodlána vyřešit vážnou humanitární situaci v Kosovu a umožnit bezpečný a svobodný návrat všech uprchlíků a vysídlených osob do jejich domovů,

„odsuzuje všechny akty násilí vůči kosovské populaci a teroristické činy spáchané kteroukoli ze stran,

„připomíná prohlášení generálního tajemníka z 9. dubna 1999, v němž vyjádřil znepokojení nad humanitární tragédií probíhající v Kosovu,

„stvrzuje právo všech uprchlíků a vysídlených osob na bezpečný návrat do svých domovů,…

„stvrzuje závazek všech členských států respektovat suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie a dalších států tohoto regionu v souladu s dodatkem 2 Helsinského závěrečného aktu, „stvrzuje výzvy k vytvoření rozsáhlé a efektivní samosprávy v Kosovu obsažené v předchozích rezolucích…

„4. Stvrzuje, že po stažení bude povolen návrat stanoveného počtu jugoslávských a srbských vojenských a policejních sil potřebných provýkon funkcí v souladu s dodatkem 2;…

• (b) Provést demilitarizaci Kosovské osvobozenecké armády (UCK) a dalších ozbrojených kosovsko–albánských skupin v souladu s odstavcem 15 níže;

• (c) Vytvořit bezpečné prostředí, které by umožnilo bezpečný návrat uprchlíků a vysídlených osob do jejich domovů, fungování civilních složek mezinárodních sborů, založení přechodné správy a distribuci

humanitární pomoci;

„10. Pověřuje generálního tajemníka, aby s podporou příslušných mezinárodních organizací ustavil přítomnost mezinárodních civilních sborů v Kosovu za účelem výkonu dočasné správy Kosova, v jejímž průběhu by existovala rozsáhlá autonomie Kosova v rámci Svazové republiky Jugoslávie a která by dohlížela nad vytvářením dočasných demokratických samosprávných institucí, které by zajistily všem obyvatelům Kosova mírové a normální životní podmínky;

Dodatek 2

6. Po stažení bude předem stanovenému počtu jugoslávských a srbských jednotek povoleno vrátit se do oblasti za účelem vykonání následujících funkcí:

o navázat spolupráci s mezinárodními civilními a bezpečnostními jednotkami v zemi;

o identifikovat a čistit minová pole;

o udržovat dohled nad historicky významnými srbskými místy.

o udržovat dohled na klíčových hraničních přechodech;

7. Bezpečný a nerušený návrat všech uprchlíků a vysídlených osob pod dohledem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a nerušený přístup humanitárních organizací do Kosova.

8. Politický proces vedoucí k vytvoření dohody o prozatímním politickém rámci, jenž by umožnil vznik stabilní samosprávy v Kosovu plně v souladu s dohodami z Rambouillet a s principy suverenity a územní svrchovanosti Svazové republiky Jugoslávie a ostatních zemí v regionu, a demilitarizace UCK. Jednání stran o urovnání by nemělo oddalovat či narušovat proces vytváření samosprávných demokratických institucí.

Z uvedeného vyplývá:

„stvrzuje právo všech uprchlíků a vysídlených osob na bezpečný návrat do svých domovů,…

6. Po stažení bude předem stanovenému počtu jugoslávských a srbských jednotek povoleno vrátit se do oblasti za účelem vykonání následujících funkcí:

o navázat spolupráci s mezinárodními civilními a bezpečnostními jednotkami v zemi;

o identifikovat a čistit minová pole;

o udržovat dohled nad historicky významnými srbskými místy.

o udržovat dohled na klíčových hraničních přechodech;

7. Bezpečný a nerušený návrat všech uprchlíků a vysídlených osob pod dohledem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a nerušený přístup humanitárních organizací do Kosova.

Stručně a zjednodušeně řečeno:

A. Všechny státy se zavázaly respektovat suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie (Kosovo je součástí Jugoslávie)

B. Po stažení bude předem stanovenému počtu jugoslávských a srbských jednotek povoleno vrátit se do oblasti za účelem vykonání následujících funkcí:

–udržovat dohled nad historicky významnými srbskými místy.

–udržovat dohled na klíčových hraničních přechodech

C. Bezpečný a nerušený návrat všech uprchlíků a vysídlených osob pod dohledem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a nerušený přístup humanitárních organizací do Kosova.

Jaká je současnost?

Ad A. Členské státy OSN zčásti uznaly samostatnost Kosova. ČR se k těmto státům přiřadila díky zásahu K. Schwarzenberga na výjezdním zasedání vlády, a to bez ohledu na PS PČR a prezidenta republiky. Přesto jsme neměli diplomatické zastoupení v Prištině. Prezident Klaus a následně ani prezident Zeman vyslance v Kosovu nejmenovali. Tak učinil až prezident Pavel. Srbové jsou nám hned po Slovácích nejbližším národem. V době ohrožení republiky v r. 1938 Němci na 50 tisíc Srbů bylo připraveno bojovat s námi proti Němcům.

Část států samostatnost Kosova dále neuznává, přestože jsou na ně činěny tlaky, aby jeho samostatnost uznaly. Je neuvěřitelné, že USA a EU tlačí nyní na Srbsko, aby i ono uznalo samostatnost Kosova, vyhlásilo sankce Rusku atd.

Ad B. Nikdy nebylo povoleno ani minimálnímu počtu jugoslávských a později srbských jednotek

–udržovat dohled nad historicky významnými srbskými místy.

–udržovat dohled na klíčových hraničních přechodech,

ač současná situace na srbsko–kosovských hranicích toto přímo vyžaduje.

Ad C. Do Kosova se dosud vrátil jen malý počet vyhnaných Srbů, kteří, pokud vydrželi nepřátelské tlaky Kosovanů, žijí ve strašných podmínkách. Srbsko uvádí, že z Kosova bylo vyhnáno až 250 tisíc Srbů. Bezpečný a nerušený návrat vyhnaných Srbů do Kosova se nekonal. Vše zůstalo jen na papíře. Naopak srbská menšina žijící při srbsko–kosovských hranicích je v současnosti pronásledována a zřejmě tlačena k tomu, aby též odešli z Kosova do Srbska.

Naše vláda a prezident již dlouho neztratili ani slovo na podporu Srbů v jejich v současnosti velmi tíživé situaci. A to je i z hlediska historických vztahů česko–srbských ostudné.

REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244

ze dne 10. června 1999

Rada bezpečnosti s ohledem na zásady a cíle Charty OSN, včetně

primární zodpovědnosti Rady bezpečnosti za udržení mezinárodního míru

a bezpečnosti –

„ruší své rezoluce 1160 (1998) z 31. března 1998, 1199 (1998) z

23. září 1998, 1203 (1998) z 24. října 1998 a 1239 (1999) z 14. května

1999,

„vyjadřuje politování nad tím, že se tyto rezoluce zcela

nenaplnily,

„je odhodlána vyřešit vážnou humanitární situaci v Kosovu a

umožnit bezpečný a svobodný návrat všech uprchlíků a vysídlených osob

do jejich domovů,

„odsuzuje všechny akty násilí vůči kosovské populaci a teroristické

činy spáchané kteroukoli ze stran,

„připomíná prohlášení generálního tajemníka z 9. dubna 1999, v

němž vyjádřil znepokojení nad humanitární tragédií probíhající v Kosovu,

„stvrzuje právo všech uprchlíků a vysídlených osob na bezpečný

návrat do svých domovů,

„připomíná soudní pravomoc a mandát Mezinárodního tribunálu

pro bývalou Jugoslávii,

„vítajíce obecné zásady politického řešení kosovské krize přijaté 6.

května 1999 (S/1999/516, dodatek 1 této rezoluce) a vítá rovněž

skutečnost, že Svazová republika Jugoslávie přijala zásady obsažené v

bodech 1 až 9 dokumentu předloženého v Bělehradě 2. června 1999

(S/1999/649, dodatek 2 této rezoluce) a souhlas Svazové republiky

Jugoslávie s tímto dokumentem,

„stvrzuje závazek všech členských států respektovat suverenitu a

územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie a dalších států tohoto

regionu v souladu s dodatkem 2 Helsinského závěrečného aktu,

„stvrzuje výzvy k vytvoření rozsáhlé a efektivní samosprávy v

Kosovu obsažené v předchozích rezolucích,

„je přesvědčená, že situace v oblasti nadále představuje hrozbu

pro světový mír a bezpečnost,

„je odhodlaná zajistit bezpečnost mezinárodních pracovníků a

uvedení jejich úkolů do praxe v souladu se zněním této rezoluce a zajistit

konkrétní činnost vedoucí k tomuto cíli podle Kapitoly VII Charty OSN,

„1. Rozhoduje, že politické řešení kosovské krize bude založeno na

obecných zásadách obsažených v dodatku 1 a dále rozpracovaných v

zásadách a dalších požadovaných bodech dodatku 2;

„2. Vítá přijetí zásad a dalších požadovaných bodů, na něž odkazuje

odstavec 1 výše, a požaduje plnou spolupráci Svazové republiky

Jugoslávie při jejich uplatňování;

„3. Požaduje především, aby Svazová republika Jugoslávie ihned a

prokazatelně ukončila násilnosti a represe v Kosovu a zahájila kompletní a

ověřitelný postupný odsun všech svých vojenských, policejních a

paramilitárních jednotek z Kosova v krátké lhůtě v součinnosti s

rozmísťováním mezinárodních bezpečnostních sborů v Kosovu;

„4. Stvrzuje, že po stažení bude povolen návrat stanoveného počtu

jugoslávských a srbských vojenských a policejních sil potřebných pro

výkon funkcí v souladu s dodatkem 2;

„5. Usnáší se na rozmístění mezinárodních civilních a

bezpečnostních sborů v Kosovu pod záštitou OSN a vítá souhlas Svazové

republiky Jugoslávie s touto přítomností;

„6. Žádá generálního tajemníka, aby po konzultování Rady

bezpečnosti jmenoval zvláštního zástupce pověřeného dohledem nad

plněním úkolů mezinárodních civilních sborů a dále žádá generálního

tajemníka, aby svou činnost koordinoval s mezinárodními bezpečnostními

silami a zajistil tak, aby mohly obě složky mírových sborů dospět ke

splnění týchž cílů za vzájemné podpory;

„7. Zmocňuje členské státy a příslušné mezinárodní organizace,

aby ustavily mezinárodní bezpečnostní přítomnost v Kosovu v souladu s

bodem 4 dodatku 2 za použití všech potřebných prostředků k plnění

svých povinností podle odstavce 9 níže;

„8. Stvrzuje potřebu rychlého a účinného rozmístění mezinárodních

civilních a bezpečnostních sborů v Kosovu a požaduje spolupráci

zúčastněných stran;

„9. Usnáší se na tom, že úkoly mezinárodních bezpečnostních

sborů, které mají po rozmístění působit v Kosovu, budou

zahrnovat:

• (a) Předcházet opětnému vypuknutí násilí, udržovat případně

vynucovat příměří a zajistit stažení vojenských, policejních a

paramilitárních sil Svazové republiky Jugoslávie do Kosova a

zabránit jejich návratu s výjimkou stanovenou v bodu 6 dodatku 2;

• (b) Provést demilitarizaci Kosovské osvobozenecké armády (UCK) a

dalších ozbrojených kosovsko–albánských skupin v souladu s

odstavcem 15 níže;

• (c) Vytvořit bezpečné prostředí, které by umožnilo bezpečný návrat

uprchlíků a vysídlených osob do jejich domovů, fungování civilních

složek mezinárodních sborů, založení přechodné správy a distribuci

humanitární pomoci;

• (d) Zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost do chvíle, kdy budou

tuto roli schopny plnit civilní složky;

• (e) Dohlížet na zneškodňování min až do doby, kdy budou tento

úkol moci převzít civilní složky;

• (f) Podporovat činnost mezinárodních civilních složek a udržovat s

nimi těsnou spolupráci;

• (g) Zajišťovat pohraniční funkce dle potřeby;

• (h) Zaručovat bezpečnost svého vlastního pohybu i pohybu

mezinárodních civilních složek a dalších mezinárodních organizací.

„10. Pověřuje generálního tajemníka, aby s podporou příslušných

mezinárodních organizací ustavil přítomnost mezinárodních civilních sborů

v Kosovu za účelem výkonu dočasné správy Kosova, v jejímž průběhu by

existovala rozsáhlá autonomie Kosova v rámci Svazové republiky

Jugoslávie a která by dohlížela nad vytvářením dočasných

demokratických samosprávných institucí, které by zajistily všem

obyvatelům Kosova mírové a normální životní podmínky;

„11. Usnáší se, že mezi hlavní úkoly mezinárodních civilních složek

bude patřit:

• (a) Podpora vytvoření rozsáhlé autonomie a samosprávy v Kosovu

do doby konečného politického urovnání podle dodatku 2 dohod z

Rambouillet (S/1999/648);

• (b) Výkon základních funkcí civilní správy dokud to bude zapotřebí;

• (c) Organizace a dohled nad rozvojem dočasných institucí

demokratické samosprávy do doby konečného politického urovnání

včetně uspořádání voleb;

• (d) Přesun správních pravomocí na tyto instituce a zároveň podpora

konsolidace kosovských místních dočasných institucí a dalších

mírotvorných činností;

• (e) Podpora politického úsilí o stanovení budoucího statutu Kosova s

přihlédnutím k dohodám z Rambouillet (S/1999/648);

• (f) V závěrečné fázi rovněž přesun pravomocí z dočasných institucí

na instituce vzniklé v rámci politického urovnání;

• (g) Podpora rekonstrukce klíčové infrastruktury a dalších aspektů

hospodářské obnovy;

• (h) Podpora poskytování humanitární a nouzové pomoci v

součinnosti s mezinárodními humanitárními organizacemi;

• (i) Udržování zákonnosti a veřejného pořádku včetně rozmístění

mezinárodních policejních příslušníků v Kosovu dokud nebudou

ustaveny místní policejní sbory;

• (j) Ochrana a podpora lidských práv;

• (k) Zajištění bezpečného a hladkého návratu všech uprchlíků a

vysídlených osob do jejich domovů v Kosovu.

„12. Zdůrazňuje potřebu koordinovaných humanitárních operací a

ze strany Svazové republiky Jugoslávie zajištění nerušeného přístupu

humanitárních organizací do Kosova a spolupráce s těmito organizacemi s

cílem zajistit rychlé a efektivní dodávky mezinárodní pomoci;

„13. Vyzývá všechny členské státy a mezinárodní organizace, aby

přispěly na ekonomickou a sociální obnovu a na bezpečný návrat

uprchlíků a vysídlených osob a zdůrazňuje v tomto ohledu význam svolání

mezinárodní konference dárců, zvláště na účely uvedené v odstavci 11(g)

výše, a to v nejbližším možném termínu;

„14. Požaduje plnou spolupráci všech zúčastněných stran včetně

mezinárodních bezpečnostních sborů s Mezinárodním tribunálem pro

bývalou Jugoslávii;

„15. Požaduje, aby UCK a další ozbrojené skupiny kosovských

Albánců okamžitě zastavily všechny útočné akce a podrobily se

požadavku demilitarizace předloženému velitelem mezinárodních

bezpečnostních sborů po konzultaci se zvláštním zástupcem generálního

tajemníka;

„16. Usnáší se, že sankce uvalené odstavcem 8 rezoluce 1160

(1998) se nebudou vztahovat na zbraně a další materiál určený pro

mezinárodní a civilní složky mezinárodních sborů v Kosovu;

„17. Vítá probíhající úsilí v rámci Evropské unie a dalších

mezinárodních organizací směřující k vytvoření komplexního řešení

ekonomického rozvoje a stabilizace regionu postiženého kosovskou krizí,

včetně založení paktu o stabilitě v jihovýchodní Evropě za široké

mezinárodní účasti za účelem podpory demokracie, ekonomické

prosperity, stability a spolupráce v rámci regionu;

„18. Požaduje, aby se všechny státy regionu plně zapojily při

realizaci všech aspektů této rezoluce;

„19. Stanovuje pro počáteční 12ti měsíční období přítomnost

mezinárodních civilních a bezpečnostních sborů v oblasti s tím, že po

tomto období bude jejich přítomnost pokračovat, nerozhodne–li Rada

bezpečnosti jinak;

„20. Požaduje, aby generální tajemník podával Radě bezpečnosti v

pravidelných intervalech zprávy o realizaci této rezoluce, včetně zpráv od

vedení mezinárodních civilních a bezpečnostních sborů, přičemž první

zprávy by měly být předloženy do třiceti dnů ode dne schválení této

rezoluce;

„21. Rozhoduje, že se bude nadále aktivně angažovat v této

záležitosti.“

Dodatek 1 – Prohlášení předsedy k zakončení setkání ministrů

zahraničí států G–8, které se konalo v petrohradském centru 6.

května 1999;

Ministři zahraničí zemí skupiny G–8 přijali následující základní

principy politického řešení kosovské krize:

• okamžité a prokazatelné ukončení násilí a represí v Kosovu;

• stažení vojenských, policejních a paramilitárních sil z Kosova;

• rozmístění efektivních mezinárodních civilních a bezpečnostních

sborů v Kosovu, jejichž přítomnost schválí OSN a které budou

zárukou dosažení společných cílů;

• ustavení prozatímní správy v Kosovu na základě rozhodnutí Rady

bezpečnosti OSN s cílem zajistit podmínky pro mírový a normální

život všech obyvatel Kosova;

• bezpečný a svobodný návrat všech uprchlíků a vysídlených osob a

nerušený vstup do Kosova pro všechny humanitární organizace;

• politický proces vedoucí k vytvoření dohody o prozatímním

politickém rámci, jenž by umožnil vznik stabilní samosprávy v

Kosovu plně v souladu s Rambouilletskými závěry a s principy

suverenity a územní svrchovanosti Svazové republiky Jugoslávie a

ostatních zemí v regionu, a demilitarizace UCK;

• komplexní přístup k ekonomickému rozvoji a stabilizaci krizového

regionu.“

Dodatek 2

V následujících bodech by měla být dosažena dohoda v zájmu

nalezení řešení kosovské krize:

1. okamžité a prokazatelné ukončení násilí a represí v Kosovu

2. prokazatelné stažení všech vojenských, policejních a paramilitárních

sil z Kosova v souladu s časovým plánem rychlého odchodu.

3. rozmístění efektivních mezinárodních civilních a bezpečnostních

jednotek v Kosovu pod záštitou Spojených národů; o činnosti těchto

jednotek, které by měly být zárukou dosažení společných cílů, může

být rozhodnuto podle Kapitoly VII Charty OSN.

4. Mezinárodní bezpečnostní síly s významnou účastí NATO musí být

rozmístěny pod jednotným velením a pověřeny zajištěním

bezpečného prostředí pro všechny obyvatele Kosova a usnadněním

bezpečného návratu všech uprchlíků a vysídlených osob do jejich

domovů.

5. Ustavení prozatímní správy v Kosovu jakožto součásti mezinárodní

civilní přítomnosti v zemi; tato prozatímní správa má poskytnout

obyvatelům Kosova značnou autonomii v rámci Svazové republiky

Jugoslávie a rozhodovací právo o ní bude mít Rada bezpečnosti

OSN. Prozatímní správa bude plnit přechodnou funkci s cílem

vytvářet a dohlížet na rozvoj prozatímních institucí demokratické

samosprávy, které by zajistily podmínky pro mírový a normální

život všech obyvatel Kosova.

6. Po stažení bude předem stanovenému počtu jugoslávských a

srbských jednotek povoleno vrátit se do oblasti za účelem vykonání

následujících funkcí:

o navázat spolupráci s mezinárodními civilními a

bezpečnostními jednotkami v zemi;

o identifikovat a čistit minová pole;

o udržovat dohled nad historicky významnými srbskými místy.

o udržovat dohled na klíčových hraničních přechodech;

7. Bezpečný a nerušený návrat všech uprchlíků a vysídlených osob

pod dohledem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a

nerušený přístup humanitárních organizací do Kosova.

8. Politický proces vedoucí k vytvoření dohody o prozatímním

politickém rámci, jenž by umožnil vznik stabilní samosprávy v

Kosovu plně v souladu s dohodami z Rambouillet a s principy

suverenity a územní svrchovanosti Svazové republiky Jugoslávie a

ostatních zemí v regionu, a demilitarizace UCK. Jednání stran o

urovnání by nemělo oddalovat či narušovat proces vytváření

samosprávných demokratických institucí.

9. Komplexní přístup k ekonomickému rozvoji a stabilizaci krizového

regionu. Součástí tohoto přístupu bude založení paktu o stabilitě v

jihovýchodní Evropě za široké mezinárodní účasti za účelem

podpory demokracie, ekonomické prosperity, stability a spolupráce

v rámci regionu.

10. Zastavení vojenských akcí bude podmíněno přijetím výše

stanovených zásad a dosažením dohody v dalších předem

definovaných bodech, které jsou blíže specifikovány v poznámce

pod čarou1. Následně bude urychleně přijata vojensko–technická

dohoda, která mimo jiné blíže určí další podmínky a skutečnosti,

včetně úlohy a funkcí jugoslávských/srbských jednotek v Kosovu:

Stažení ozbrojených sil

• postup stahování včetně detailního časového plánu o několika fázích

včetně určení srbské hranice nárazníkové zóny, za kterou se

ozbrojené síly budou stahovat;

Návrat jednotek

• potřebné vybavení spojené se stahováním jednotek;

• pokyny o náplni jejich činnosti;

• časový plán jejich stažení;

• vymezení geografických oblastí pod jejich vlivem;

• pravidla pro vztah jednotek k mezinárodním bezpečnostním

jednotkám a mezinárodní civilní misi;“

Další požadavky

• přesný plán rychlého stažení jednotek, např. sedm dní na kompletní

stažení a 48 hodin na stažení protiletadlových zbraní z 25

kilometrové vzájemné bezpečnostní zóny;

• návrat příslušníků jednotek určených k plnění čtyř výše

specifikovaných funkcí proběhne pod dohledem mezinárodních

bezpečnostních sil a jejich počet bude omezen (na stovky, nikoliv

tisíce);

• vojenské akce budou zastaveny po zahájení prokazatelného

stahování jednotek;

• diskuse vedoucí k přijetí vojensko–technické dohody nepřesáhne

předem určený časový limit pro dokončení stahování jednotek

Připravil Dr. O. Tuleškov